Latest episode
68. 68# Jak Slovani, pojídači mléka a prosa, geneticky proměnili Evropu?
27:37||Season 1, Ep. 68O Velkém stěhování národů, které se daly do pohybu během 6. století, jsme slyšeli už na základní škole. Přesto se jedná o událost, o níž zatím víme velmi málo. A právě to se snaží změnit archeologové z Masarykovy univerzity, kteří na základě studia DNA vysvětlují, jak migranti z východu, dnes známí jako Slované či pojídači prosa a mléka, geneticky proměnili Evropu. O výsledcích tohoto mezinárodního projektu si v 68. díle podcastu Středověk (jinak) trvá povídají archeolog Jiří Macháček a historik umění Ivan Foletti. Proč je projekt tak důležitý? Co nám může genetika prozradit o samotných Slovanech a co o obyvatelích tehdejší střední Evropy? Jak se Slovanům povedlo přesvědčit půlku Evropy, o tom, že jejich způsob života je ten nejlepší? Najdeme ve střední Evropě paralely s Langobardy, kteří přicházející na Apeninský poloostrov a adaptují se na místní kulturu? A můžeme i v dnešní době a současných migračních vlnách najít paralely s minulostí a lépe tak pochopit svět, ve kterém žijeme?Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Spring Walk advokátní kancelář s. r. o.Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus
More episodes
View all episodes
67. 67# O náboženství, evoluci a lidském úžasu: S Radkem Kundtem
45:05||Season 1, Ep. 67Co dělá úžas s lidmi? Je možné jej měřit? Jsou památky zdrojem úžasu? A jak to mají Češi? Host 67. dílu podcastu Středověk (jinak) trvá, Radek Kundt z Ústavu religionistiky Masarykovy univerzity, se zabývá sociálním rozměrem náboženského prožitku. Jeho měrnou jednotkou je právě úžas. Archeolog Jiří Macháček a kunshistorik Ivan Foletti se jej zeptali třeba na to, jaký vliv může mít náboženský prožitek na člověka, či na skupinu lidí. Vede je k vzájemné kooperaci, či naopak k většímu individualismu? Spojuje lidi, nebo je rozděluje? Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus66. 66# Dura Europos: skrytý poklad prvních křesťanů
28:14||Season 1, Ep. 66I v 66. díle podcastu Středověk (jinak) trvá zůstávají historik umění Ivan Foletti a archeolog Jiří Macháček za velikou louží. Tentokrát společně navštíví Yaleovu univerzitu, v jejímž univerzitním muzeu se nachází unikátní památka – nejstarší křesťanská svatyně – Dura Europos. Na první pohled klasický římský dům, který stál ve výše jmenovaném městě na území dnešní Sýrie, byl ve 3. století během nájezdu Peršanů zasypán a uchoval si tak unikátní nástěnné malby. Fragmenty, které se dnes v muzeu nachází, dokumentují počátky křesťanství a jeho rituálů. V tomto díle se tak posluchači dozvědí, jak probíhal celý rituál křtu, jakou roli v něm hrály obrazy, proč je při křtu a obecně v křesťanské symbolice tak důležitá voda a co se skrývá za slovy „smrtí to nekončí“.Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus65. 65# Americký středověk? S Janou Černockou
32:39||Season 1, Ep. 65Ve Spojených státech najdeme spoustu staveb, které na první pohled vypadají jako evropské gotické katedrály. Jak je to ale možné, když Amerika středověk v evropské podobě nikdy nezažila? Kdo byli hlavní aktéři, kteří středověk za velkou louži „dováželi“ a co je k tomu vedlo? A proč je Albert Einstein zobrazený na portálu kostela Riverside Church v New Yorku? O tom všem si v 65. díle podcastu Středověk (jinak) trvá bude historik umění Ivan Foletti a archeolog Jiří Macháček povídat s historičkou umění Janou Černockou, která se ve své diplomové práci věnovala právě tématu neo-středověké architektury ve Spojených státech a ideologickým motivacím, které za jejím využíváním stojí.Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus64. 64# Nejen víno, ale i středověk: za památkami do Burgundska
23:03||Season 1, Ep. 64Zatímco burgundské víno zná snad každý, památky tohoto regionu zatím zůstávají (nejen) českými turisty neobjeveny. A to i přesto, že se zde nachází místa, která berou dech svou kvalitou, autenticitou či zasazením do krajiny. V 64. díle podcastu Středověk (jinak) trvá vám kunsthistorik Ivan Foletti a archeolog Jiří Macháček ukáží, proč stojí za to Burgundsko navštívit, provedou vás jeho památkami a zároveň rozboří i některé mýty, které o kraji a jeho středověké minulosti dodnes přetrvávají. Například ten o čtyřech cestách do Santiaga de Compostella. Kudy vlastně poutníci k hrobu svatého Jakuba ve skutečnosti chodili?Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus63. 63# (Ne)tradiční středověká rodina. S Michaelou Malaníkovou
28:57||Season 1, Ep. 63Jak fungovaly ve středověké Evropě mezilidské vztahy? V kolika letech se lidé brali a kolik členů měla typická středověká rodina? Odpověď vás nejspíš překvapí. Michaela Malaníková, host 63. dílu podcastu Středověk (jinak) trvá, svým výzkumem rozbíjí zažité předsudky o minulosti a nabourává tradiční představy o tom, co je a co není tradiční rodina. Velké komunity, volně uzavírané sňatky i spolubydlení byly v období vrcholného středověku naprosto běžné. V soužití panovala pestrost a variabilita. A co na to církev? Ta, jak se dozvídají archeolog Jiří Macháček a kunsthistorik Ivan Foletti, byla mnohem liberálnější, než by se z dnešního pohledu mohlo zdát.Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus62. 62# S Janem Klípou o "Románském" "umění" v "Čechách"
32:55||Season 1, Ep. 62Románské umění v Čechách. Tímto názvem se v učebnicích, přehledových monografiích a slovnících charakterizuje vizuální kultura v českých zemích mezi 11. a 13. stoletím. Co když to ale nebylo ani “románské”, ani “umění”, ani v “Čechách”? Proč jsou tyto termíny tak problematické? Jak můžeme mluvit o vizuální produkci dob minulých bez přežitých, zkreslujících a navíc často mylných frází? Archeolog Jiří Macháček, historik umění Ivan Foletti a jejich host, historik umění Jan Klípa, ukazují, kolika mýty a historiografickými konstrukty se musí badatel probrat, než může jít opravdu na dřeň. Krátkých je na to i vyměřených pětadvacet minut 62. dílu podcastu Středověk (jinak) trvá!Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus