Životy slavných

Olympijské hry v Berlíně v roce 1936 měly být výkladní skříní nacismu a měly potvrdit Hitlerovu teorii o nadřazenosti árijské rasy. Tu však staví na hlavu neskutečně talentovaný černošský mladík, který už několik let udivuje Spojené státy: na olympiádě vyhrál Jesse Owens celkem čtyři zlaté: v běhu na 100 a 200 metrů, ve skoku dalekém a zcela nečekaně také ve štafetě na 4×100 metrů. Jeho zářivá kariéra však nepokračuje dál – naopak. Končí velmi neslavně, těžko si vydělává na živobytí, pro zábavu bohatých dokonce třeba soutěží s koňmi, kterým nechává velký náskok. Částečného uznání se mu dostane až v roce 1955.

Kromě toho, že Andy Warhol (1928–1987) zázračně unikl smrti, musel čelit spoustě dalších výzev: odmalička byl neduživé a nemocné dítě, byl přecitlivělý a melancholický. Jako umělec měl ale neúnavnou energii, jeho talent byl nesporný, originální a navíc rozkročený přes vícero odvětví – výtvarné (ilustrátor, malíř, grafik, zakladatel pop-artu), filmové (natočil několik minimalistických snímků), literární (vydával časopis Interview) i hudební (byl manažerem skupiny Velvet Underground).

Mohla mít všechno – milujícího manžela a život v luxusu bez toho, aniž by kdy musela hnout prstem. Florence Nightingalová, dívka z prominentní britské rodiny, se ale rozhodla všeho vzdát a zasvětit veškerý svůj čas pomoci druhým. Ve 24 letech tak odešla z domova a začala cestovat po evropských nemocnicích s jasnou ideou – stát se tou nejlepší zdravotní sestrou.

Král obuvi, český Henry Ford, jeden z největších podnikatelů své doby i celé naší historie. Zlínský rodák Tomáš Baťa měl mnoho lichotivých přívlastků a není se čemu divit. S obrovským nasazením od píky vybudoval celosvětové obuvnické impérium, přičemž zavedl metody řízení výroby a systémy motivace pracovníků, které se ekonomové a manageři učí dodnes. Pracovní zápal se mu však nakonec stal i osudným...

Je konec roku 2006 a v iráckém hlavním městě Bagdádu vrcholí jeden z nejsledovanějších soudních procesů v historii. Obžalovaným není nikdo jiný než bývalý prezident Saddám Husajn. Před zvláštním tribunálem se zodpovídá z podílu na masakru 148 šíitů v městečku Dudžail, ke kterému dal v roce 1982 rozkaz. Soud trvá víc než rok a Husajn během procesu jakoukoliv vinu odmítá. Důkazy proti němu ale nakonec mluví jasně. 5.listopadu 2006 tak soudci vynesou rozsudek: trest smrti oběšením. Husajnovi advokáti se sice okamžitě odvolají, verdikt se jim už ale zvrátit nepodaří. O měsíc později tak bývalý prezident a neomezený vládce Iráku skončí na popravišti. V čele Iráku stál 24 let. Během nich zavlekl zemi do několika devastujících válek a při různých čistkách a genocidách přišlo o život na čtvrt milionu lidí.

Karel Veliký byl opravdu výjimečným panovníkem – ohněm a mečem vytvořil největší středověkou říši Evropy sahající od Severního moře až po Pyreneje a Řím. Mimo jiné je první a poslední v dějinách, komu se podařilo do jednoho státního útvaru sloučit území dnešního Německa a Francie. Proto se bere za prvního sjednotitele starého kontinentu a někdy se mu také přezdívá „Otec Evropy“. Také se mu podařilo říši udržet pohromadě díky reformám, kterým dnes říkáme „karolinská renesance“. Sjednocení měr a vah (který v anglosaském světě je živý dodnes), nový peněžní systém (ve Francii používaný do Velké revoluce), důraz na školy a vzdělanost. Kdo se chtěl podílet na správě říše, musel umět číst a psát. Paradoxní je, že sám Karel se – i přes ohromnou snahu – nenaučil psát (a zřejmě ani číst) a musel se podepisovat důmyslným obrázkem-monogramem, který ho naučili jeho rádcové. Zřejmě trpěl dyslexií a dysgrafií.

Je to už skoro půl století, co v listopadu roku 1975 opustil dvacetiletý Bill Gates prestižní Harvardovu univerzitu v Bostonu, aby se věnoval práci pro společnost Microsoft (tehdy ještě psanou Micro-Soft), kterou založil se svým kamarádem Paulem Allenem. Ke studiu se už nikdy nevrátil. Začala tím však cesta, která z něj udělá nejbohatšího člověka světa, jednoho z nejúspěšnějších podnikatelů všech dob a respektovanou i oceňovanou osobnost (mimo jiné obdržel Řád britského impéria).

Bedřich Smetana je považován za zakladatele české národní hudby. Prožil neuvěřitelný životní příběh, jaký by si jen málokdo vůbec dokázal představit. Na konci života ohluchnul, ale i přesto dokázal napsat svá vrcholná díla.