Životy slavných

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | 8. listopadu 1519. Španělský dobyvatel Hernán Cortés přichází se svými muži k branám Tenochtitlánu, hlavního města Aztécké říše. Panovník Moctezuma ho vítá jako boha, který sestoupil z nebe a bez boje ho vpustí do města. Netuší, že tím nechtěně otevírá cestu k pádu nejmocnější říše amerického kontinentu.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Začátek října roku 1871. 49letý německý obchodník a podnikatel, ale teď hlavně nadšený archeolog, Heinrich Schliemann konečně dostává od úřadů Osmanské říše všechna potřebná povolení k zahájení vykopávek na pahorku Hissarlik v Malé Asii. Na lokalitu zvedající se nad pobřežím Egejského moře ho upozornil anglický amatérský archeolog Frank Calvert a Schliemann, který si často ve svém životě s nařízeními, předpisy a zvyklostmi hlavu příliš nelámal, zde poprvé, v podstatě načerno, kopl do země už před rokem. Teď ale má všechno oficiálně posvěcené a zkusí naplnit svůj celoživotní sen: nalézt legendární město Trója známé z řeckých bájí a Homérových eposů Ilias a Odysseia. Schliemann je skálopevně přesvědčený, že tato díla zachycují reálné historické události ... a je připraven to dokázat.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 28. září 1781 a u přístavu Yorktown ve Virginii právě začíná rozhodující bitva americké války za nezávislost na Velké Británii. Američtí kolonisté bojují o svobodu už šest let a teď ji konečně mají na dosah. Přístav, kde se britská armáda brání, mají obklíčený ze všech stran a co je ještě lepší: z moře pomůže i flotila francouzských spojenců. Právo zahájit bitvu prvním výstřelem z děla má vrchní velitel americké armády – 49letý generál George Washington. Před šesti lety dostal za úkol prakticky nemožnou misi: armádu amerických kolonistů musel vybudovat doslova z ničeho a jeho cesta až sem byla lemována mnoha bolavými porážkami. Teď to ale bude trvat jen tři týdny. Pak Britové v Yorktownu kapitulují, v Londýně padne vláda a britský král Jiří III. americkou nezávislost konečně uzná. Washington si v té době myslí, že jeho role v tomto příběhu končí a že se teď vrátí do ústraní. Nemůže tušit, že začátky Spojených států amerických budou plné chaosu a že to bude právě on, kdo bude o osm let později zvolen vůbec prvním americkým prezidentem…

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | 25. srpna 1944 se Paříž po čtyřech letech okupace stává konečně svobodnou. Generál von Choltitz odmítl splnit Hitlerův rozkaz město zničit a namísto toho se vzdal. Na Champs-Élysées tak může proběhnout slavný průvod, v jehož čele kráčí nepřehlédnutelný Charles de Gaulle – muž, který se odmítl vzdát, zorganizoval v Británii exilovou vládu a teď se vítězoslavně vrací do hlavního města. 

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 3. května 1469 a jsme v Olomouci. Čeští a zejména moravští katoličtí šlechtici tady svou volbou právě teď přiřkli uherskému králi Matyáši Korvínovi českou královskou korunu. Je to volba v každém ohledu kontroverzní. Země koruny české totiž svého krále mají: už víc než 10 let jím je Jiří z Poděbrad, dodnes poslední Čech na našem trůně a muž, který si nese přízvisko „husitský král“. A v tom je právě ten problém. Království je totiž už půl století, od dob mistra Jana Husa, vnitřně rozdělené. Zejména v Čechách se u moci drží kališnická šlechta, která po husitském vzoru dodržuje přijímání podobojí, na Moravě zase převládají tradiční katolíci. Umírněný král Jiří, sám kališník, se až dosud pokoušel oba proudy spojovat, ale katolická šlechta se mu bouří. A pak, 23. prosince 1466, přichází z Říma zlá zpráva. Jiří je papežem Pavlem II. exkomunikován, uvržen do klatby a je proti němu vyhlášena křížová výprava. Jejího velení se dlouho nikdo nechce ujmout: teprve ambiciózní uherský král Matyáš I., u nás známý pod jménem Matyáš Korvín, si vezme tento úkol za svůj.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | 12. srpen roku 1624 je pro muže jménem Armand-Jean du Plessis, jehož však celá Francie zná prostě jako kardinála Richelieu, mimořádným dnem. Po dlouhých letech práce, snažení a intrikování ho král Ludvík XIII. jmenuje do funkce svého prvního ministra. Kardinál, který za pár dní oslaví 39. narozeniny, se tak konečně ocitá tam, kde vždycky toužil být. V samotném středobodu politického rozhodování, kde bude mít největší vliv na absolutisticky vládnoucího krále. Na druhé straně: také pro krále Ludvíka je to šťastné rozhodnutí. Vysokého, hubeného a poměrně neduživého kardinála sice nebude nikdy milovat – ale jeho politické názory se mu budou velice hodit. Pro Richelieuho bude totiž silná Francie, reprezentovaná silným králem, tou nejvyšší hodnotou. To on bude s přesvědčením likvidovat královu vnitřní opozici a škodit zahraničním nepřátelům, to on dá jasnou podobu tomu, čemu se dodnes říká Raison d´État – tedy volně přeloženo: národní zájmy. Právě tyto zájmy postaví kardinál Richelieu nad všechno ostatní: nad morálku, mír, lidské utrpení ... i nad svou oddanost katolické církvi.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 20. června roku 1837, 5 hodin ráno, a u brány Kensingtonského paláce v Londýně stojí dva významní – a v tuto časnou hodinu i neočekávaní – návštěvníci: arcibiskub z Canterbury a vrchní královský komoří, lord Conyngham. Příčinou jejich návštěvy je 18letá dívka, která spí v jedné z ložnic paláce. Jmenuje se Alexandrina Victoria a později si o tomto ránu zapíše do svého deníku následující věty: „Matka mě vzbudila, já jsem jsem vstala a jenom v županu jsem šla do svého obývacího pokoje. Tam jsem je uviděla. Lord Conyngham mi řekl, že můj ubohý strýček už nežije, že zemřel přesně 12 minut po druhé hodině … a v důsledku toho, se stávám královnou já…“Ano. Takhle banálně se začíná psát příběh o vládě panovnice, která vydrží na trůně více než 63 let – tedy déle než kdokoliv z jejích předchůdců. Bude vládnout 400 milionům poddaných na čtvrtině suchozemského povrchu planety Země a Velká Británie projde za jejího panování takovými ekonomickými změnami jako nikdy předtím. Spojené království se stane nejvýznamnější světovou mocností a celé této době se podle královnina jména začne říkat „viktoriánská“.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 29. května roku 1453 a hlavní město Byzantské říše Konstantinopol dobývá po 53 dnech obléhání osmanský sultán Mehmed II. Zdaleka to není jen tak ledajaké dobytí města, jakých jsou plné středověké kroniky. Tady se píše velká historie. Tento den definitivně končí existence posledního pozůstatku Římské říše. Tento den se kdysi největší a nejbohatší křesťanské město světa dostává do rukou muslimům. Není divu, že mladý osmanský sultán – vždyť je mu teprve 21 let – dostane díky tomuto dni přezdívku Fatih, neboli Dobyvatel.