Životy slavných

V roce 1905 vyšel článek dosud naprosto neznámého Alberta Eisteina, představující jeho speciální teorii relativity. Byl to velký průlom ve světě fyziky, a možná proto trvalo léta, než byla obecná teorie relativity skutečně přijata a pochopena.

Sigmund Freud (1856 – 1939), moravský rodák, neurolog a psycholog, zakladatel psychoanalýzy a ten, kdo vynesl na světlo nevědomí a výklad snů nebo přišel s výrazy pud života (libido) a pud smrti. Obrátil naruby způsob, jakým se zkoumala duše, a zdůrazňoval důležitost prožitků v oblasti sexuality, které dále formují život člověka.

Car Petr I. Veliký byl prvním ruským panovníkem, který v době míru opustil svoje impérium. V roce 1697 se vydal do Evropy, aby vedl diplomatické rozhovory se svými protějšky. Na rozdíl od svých předchůdců si totiž uvědomoval, že pokud chce expandovat na východ, potřebuje mít silné spojence na západě. Pod falešným jménem Pjotr Michajlov se tedy vydal se svojí družinou na cestu, které se do historie vepsala jako Velké poselstvo a trvala dlouhých 18 měsíců.

Je pátek 13. října 1307. Po celé Francii je v plném proudu obří zátah na členy řádu templářů, jednoho z nejmocnějších řádů středověké Evropy. Obvinění jsou na tehdejší poměry zcela šokující: kacířství, sodomie, homosexualita, zapírání Krista a tak dále, celkem je to 127 bodů obžaloby. Po měsících strávených na mučidlech se většina zatčených ke všemu přizná, a tak následují popravy. Na hranici skončí nejvyšší představitelé včetně velmistra řádu Jacquese de Molay – česky Jakuba z Molay. Tak končí téměř dvě stě let dlouhá historie řádu, který převrátil naruby evropské dějiny a který po sobě zanechal mnoho nevyřešených otázek, legend a tajemství – včetně například Svatého grálu...

Kniha s plným názvem „O vzniku druhů přírodním výběrem, neboli uchováním prospěšných plemen v boji o život“, ve které Darwin svou teorii poprvé publikuje 24.listopadu 1859, způsobí nebývalý poprask. Teorii kritizují nejen Darwinovi kolegové z vědeckých kruhů, ale především církev. Jeho práce totiž nabourává uvažování, které platilo po celá dlouhá staletí a podle něhož byl veškerý život na Zemi, tak jak ho známe, stvořen Bohem.

Bitva na Moravském poli je jednou z našich nejslavnějších a klíčových porážek. Nejenže v ní král Přemysl Otakar II. ztratil pro českou korunu velká území sahající až k Jaderskému moři, ale také zde přišel o život. Usmrcen byl silnou ranou mečem, která mu rozetnula lebku – což je na ní dodnes vidět – a poté ho prý nepřátelé nahého vláčeli po bojišti, plivali a močili na něj. Tak skončila životní pouť nejmocnějšího vládce z rodu Přemyslovců – krále zvaného „Železný a zlatý“ – který nejprve ovládl nevídaně velké území sahající od Krkonoš až k Jadranu, aby o něj nakonec zase přišel.

V jeho příběhu je všechno: láska, zrada, úkladné vraždy i nejkrásnější žena své doby, egyptská královna Kleopatra. Ale protože používal dvě různá jména – před uchopením moci Oktavián, po uchopení moci Augustus – jeho postava často v dějepisu mate. Přitom šlo o prvního, nejdéle vládnoucího (41 let!) a podle mnohých i nejmocnějšího císaře Římské říše. A mimochodem, dodnes se po něm ve většině světových jazyků jmenuje jeden z měsíců – august, tedy srpen.