Životy slavných

Je 21. listopadu 1916 a v Schönbrunnském paláci ve Vídni odtikávají poslední hodiny života císaře Františka Josefa I. Stařičký mocnář se nedávno nachladil a propukl u něj zápal plic. On se přesto – stejně jako kterýkoliv jiný den – nechal vzbudit v půl čtvrté ráno, aby už o hodinu později mohl úřadovat u svého pracovního stolu. Pracovní morálka přeci musí být. Horečka s ním však lomcuje natolik, že když se nad stolem začne kymácet a chvílemi dokonce ztrácet vědomí, nechá se komorníkem přece jen přesvědčit, aby se přesunul na lenošku a nakonec do postele. Pak hlesne: „Nejsem se svou prací hotov, zítra mne vzbuďte o půl čtvrté, jako obvykle.“ To už se ale nestane. Krátce po deváté večerní totiž František Josef I. vydechne naposledy.Tak odešel jeden z nejdéle vládnoucích panovníků historie – vždyť bez 10 dní vládl celých 68 let. Spolu s ním ale symbolicky skončila i celá historická epocha. Vždyť během jeho vlády se úplně změnil svět: politické i společenské uspořádání, které se v Evropě považovalo po celá staletí za dané, zmizelo stejně rychle jako jarní jinovatka … a s ním mimo jiné i teze, že řadě národů střední Evropy se bude nejlépe žít ve společné, nadnárodní monarchii.   

Je 8. října 1970 a švédská akademie vyhlašuje laureáta Nobelovy ceny za literaturu. Stal se jím ruský spisovatel Alexander Solženicyn. Ten se ale slavnostního předávání, které se tradičně odehrává o dva měsíce později za přítomnosti švédského krále, osobně nezúčastní a cenu si nepřevezme. Ve svém díle totiž odhalil nelidskost stalinského totalitního systému, kterou okusil na vlastní kůži, v Sovětském svazu teď žije jako disident a bojí se, že kdyby opustil zemi, už by se nemohl vrátit zpět. Nucenému exilu se ale nakonec Solženicyn stejně nevyhne. Po vydání svého dalšího - zcela zásadního - díla s názvem Souostroví gulag, v němž naplno odhalí do té doby prakticky neznámé hrůzy pracovních táborů v Sovětském svazu, bude zatčený, zbavený občanství a vypovězený na Západ. 

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | 8. listopadu 1519. Španělský dobyvatel Hernán Cortés přichází se svými muži k branám Tenochtitlánu, hlavního města Aztécké říše. Panovník Moctezuma ho vítá jako boha, který sestoupil z nebe a bez boje ho vpustí do města. Netuší, že tím nechtěně otevírá cestu k pádu nejmocnější říše amerického kontinentu.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Začátek října roku 1871. 49letý německý obchodník a podnikatel, ale teď hlavně nadšený archeolog, Heinrich Schliemann konečně dostává od úřadů Osmanské říše všechna potřebná povolení k zahájení vykopávek na pahorku Hissarlik v Malé Asii. Na lokalitu zvedající se nad pobřežím Egejského moře ho upozornil anglický amatérský archeolog Frank Calvert a Schliemann, který si často ve svém životě s nařízeními, předpisy a zvyklostmi hlavu příliš nelámal, zde poprvé, v podstatě načerno, kopl do země už před rokem. Teď ale má všechno oficiálně posvěcené a zkusí naplnit svůj celoživotní sen: nalézt legendární město Trója známé z řeckých bájí a Homérových eposů Ilias a Odysseia. Schliemann je skálopevně přesvědčený, že tato díla zachycují reálné historické události ... a je připraven to dokázat.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 28. září 1781 a u přístavu Yorktown ve Virginii právě začíná rozhodující bitva americké války za nezávislost na Velké Británii. Američtí kolonisté bojují o svobodu už šest let a teď ji konečně mají na dosah. Přístav, kde se britská armáda brání, mají obklíčený ze všech stran a co je ještě lepší: z moře pomůže i flotila francouzských spojenců. Právo zahájit bitvu prvním výstřelem z děla má vrchní velitel americké armády – 49letý generál George Washington. Před šesti lety dostal za úkol prakticky nemožnou misi: armádu amerických kolonistů musel vybudovat doslova z ničeho a jeho cesta až sem byla lemována mnoha bolavými porážkami. Teď to ale bude trvat jen tři týdny. Pak Britové v Yorktownu kapitulují, v Londýně padne vláda a britský král Jiří III. americkou nezávislost konečně uzná. Washington si v té době myslí, že jeho role v tomto příběhu končí a že se teď vrátí do ústraní. Nemůže tušit, že začátky Spojených států amerických budou plné chaosu a že to bude právě on, kdo bude o osm let později zvolen vůbec prvním americkým prezidentem…

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | 25. srpna 1944 se Paříž po čtyřech letech okupace stává konečně svobodnou. Generál von Choltitz odmítl splnit Hitlerův rozkaz město zničit a namísto toho se vzdal. Na Champs-Élysées tak může proběhnout slavný průvod, v jehož čele kráčí nepřehlédnutelný Charles de Gaulle – muž, který se odmítl vzdát, zorganizoval v Británii exilovou vládu a teď se vítězoslavně vrací do hlavního města. 

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 3. května 1469 a jsme v Olomouci. Čeští a zejména moravští katoličtí šlechtici tady svou volbou právě teď přiřkli uherskému králi Matyáši Korvínovi českou královskou korunu. Je to volba v každém ohledu kontroverzní. Země koruny české totiž svého krále mají: už víc než 10 let jím je Jiří z Poděbrad, dodnes poslední Čech na našem trůně a muž, který si nese přízvisko „husitský král“. A v tom je právě ten problém. Království je totiž už půl století, od dob mistra Jana Husa, vnitřně rozdělené. Zejména v Čechách se u moci drží kališnická šlechta, která po husitském vzoru dodržuje přijímání podobojí, na Moravě zase převládají tradiční katolíci. Umírněný král Jiří, sám kališník, se až dosud pokoušel oba proudy spojovat, ale katolická šlechta se mu bouří. A pak, 23. prosince 1466, přichází z Říma zlá zpráva. Jiří je papežem Pavlem II. exkomunikován, uvržen do klatby a je proti němu vyhlášena křížová výprava. Jejího velení se dlouho nikdo nechce ujmout: teprve ambiciózní uherský král Matyáš I., u nás známý pod jménem Matyáš Korvín, si vezme tento úkol za svůj.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | 12. srpen roku 1624 je pro muže jménem Armand-Jean du Plessis, jehož však celá Francie zná prostě jako kardinála Richelieu, mimořádným dnem. Po dlouhých letech práce, snažení a intrikování ho král Ludvík XIII. jmenuje do funkce svého prvního ministra. Kardinál, který za pár dní oslaví 39. narozeniny, se tak konečně ocitá tam, kde vždycky toužil být. V samotném středobodu politického rozhodování, kde bude mít největší vliv na absolutisticky vládnoucího krále. Na druhé straně: také pro krále Ludvíka je to šťastné rozhodnutí. Vysokého, hubeného a poměrně neduživého kardinála sice nebude nikdy milovat – ale jeho politické názory se mu budou velice hodit. Pro Richelieuho bude totiž silná Francie, reprezentovaná silným králem, tou nejvyšší hodnotou. To on bude s přesvědčením likvidovat královu vnitřní opozici a škodit zahraničním nepřátelům, to on dá jasnou podobu tomu, čemu se dodnes říká Raison d´État – tedy volně přeloženo: národní zájmy. Právě tyto zájmy postaví kardinál Richelieu nad všechno ostatní: nad morálku, mír, lidské utrpení ... i nad svou oddanost katolické církvi.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 25. června 1876 a poblíž říčky Little Bighorn v dnešní Montaně se odehrává krvavý souboj mezi vojáky 7. kavalerie, tedy 7. jízdního pluku americké armády, a válečníky místních indiánských kmenů. Když toho dne ráno objevili stopaři velícího důstojníka, podplukovníka George Armstroga Custera, velký indiánský tábor, považoval Custer bitvu za předem vyhranou. Ale teď, na kopci, který už brzy ponese jméno Custer’s Last Stand, jeho mužům rychle docházejí síly. Převaha indiánů je drtivá a jejich motivace bezbřehá – pokud prohrají, přijdou o své posvátné vrchy nazývané Black Hills a svobodný život vystřídá doživotí v rezervaci. Tento scénář si však nepřipouštějí. Jejich náčelník Sedící býk měl totiž o několik týdnů dříve zjevení o velikém vítězství a na cestě k němu dokázal nebývalým způsobem sjednotit bojovníky hned několika kmenů…